Kennisbank

Co chce CIO vědět, než řekne ano rozšiřování

CIO dostává otázku, jak dostat AI-iniciativy do provozu, a zároveň účet, pokud se to pokazí. Ne proto, že by technika selhala, ale protože pilot, který běžel na osamoceném kousku infrastruktury, se nedá zopakovat na zbytku organizace. Ví, že okno pro správné nastavení architektonických rozhodnutí je malé: jednou špatně zakotveno, a každé další rozšíření tuto chybu zdědí.

Otázka, kterou si klade, není „funguje to“, ale „nese to vrstva pod tím“. Je dimenze správy dat nastavena tak, že model dostává konzistentní, aktuální vstup, nebo se pilot opírá o ručně vyčištěný exportní soubor, který nikdo nedokáže zopakovat? Je IT-infrastruktura uspořádána tak, že se nová aplikace napojí na to, co už existuje, nebo si každý projekt musí vybudovat vlastní prostředí? To nejsou otázky o ambici. Jsou to otázky o základu, a CIO ví, že základ se nedá dodatečně opravit nadšením.

Odpověď, kterou nepřijímá

CIO nepřijímá, že skóre „AI-vyspělosti“ je jedno číslo pro celou organizaci. Příliš často viděl, že průměr skrývá slabou vrstvu pod silnou. Organizace může skórovat vysoko na governance a přitom se zaseknout, protože dimenze správy dat pod tím nerostla souběžně. Chce vidět dimenze zvlášť, v pořadí, v jakém se vzájemně nesou: organizace, infrastruktura a správa dat jako první, protože od nich závisí, zda vše, co přijde poté, vydrží.

Nepřijímá také, že měření pochází od něj samotného, nebo od oddělení, které nejhlasitěji žádá o rozpočet. Posouzení architektury vlastním IT oddělením se přiklání k představě, kterou toto oddělení už mělo. Co potřebuje, je skóre, které vzniká z plot-kola: více lidí, kteří skórují zvlášť a zároveň, aby bylo vidět, kde se představy o architektuře a riziku rozcházejí. Pokud CIO nastaví infrastrukturu na activation a business ji drží na baseline, je tento rozdíl sám signálem. Ne průměr mezi nimi.

Co tím může získat

Co CIO získá poctivým měřením, je důvod k odmítnutí, který obstojí. Ne „nevěřím tomu“, ale „dimenze správy dat je na baseline, a na tom nemůže obstát žádná aplikace, která spoléhá na konzistentní vstup“. To je pozice, kterou dokáže vysvětlit CEO nebo CFO, kteří chtějí především vidět rozšiřování. Měření vyspělosti hybridresourcing dává této pozici tvar: pět úrovní, od baseline po intelligence, napříč sedmi dimenzemi, s viditelným rozptylem mezi tím, kdo stojí kde.

Co dále získává, je pořadí. CIO, který u každé dimenze dokáže ukázat, co musí stát jako první, se nemusí rozhodovat mezi tím, že řeší vše najednou, a tím, že nedělá nic. Může nechat základní vrstvu — organizaci, infrastrukturu, správu dat — mít přednost před závislou, protože to je pořadí, ve kterém to funguje, ne protože to je jeho preference. Tento rozdíl je přesně to, co diskusi o prioritách proměňuje: nejde už o to, co působí nejnaléhavěji, ale o to, co je možné vzhledem k tomu, co už existuje.

Co v tomto měření CIO nenajde

Toto měření nic neříká o tom, jaké úkoly může AI převzít. Říká, zda je organizace na takové úrovni, že převzetí může proběhnout bez toho, aby se pod aplikací propadla vrstva, na které stojí. Toto rozlišení se objevuje i u jiných rolí: co CEO zvažuje mezi ambicí a základem, na co dbá COO, když provoz musí AI unést, a co vidí workforce leader, když personální stránka neroste souběžně se všechny týkají téže otázky nosnosti, ne toho, jaká práce se mění.

Rozptyl mezi rolemi je při tom stejně informativní jako samotná úroveň. Pokud CIO nastaví infrastrukturu na insight a CHRO drží správu dat na foundation, pak je tato mezera místem, kde se pilot později zasekne — ne v technice, ale v napojení mezi tím, co má IT připraveno, a tím, co s tím organizace dále dělá. Tatáž struktura, aplikovaná na sektor místo na organizaci, ukazuje, jak široký tento rozdíl může být: podívejte se například, jak si stavebnictví jako sektor stojí v sedmi dimenzích vyspělosti nebo jak na tom je instalatérský obor na stejné škále.

Měření vyspělosti hybridresourcing se právě staví. Kdo chce použít plot-kolo k ohodnocení vlastní organizace nebo vlastního týmu, může se přihlásit na čekací listinu; nyní ještě není nic k objednání, jen místo, kde získáte přístup jako první, jakmile bude nástroj hotový.

Pokud je odpovědí tohoto měření, že základ stojí, následuje jiná otázka: která část práce samotné je převoditelná na AI. To není to, na co tato stránka odpovídá. Tento výpočet provádí pracovní skener FTE TO AI, který u každé úlohy vypočítá, jakou část práce lze převzít — otázka, která má smysl až ve chvíli, kdy CIO ví, že vrstva pod tím obstojí.